Optimální šířka sloupce

Upraví šířku sloupců vybraných buněk podle délky odstavce v každé buňce. Pokud je to nezbytné, rozšíří tabulku až do šířky stránky.

Příkaz Optimální šířka sloupce se pokusí nastavit šířku sloupcům s vybranými buňkami tak, aby se nejdelší odstavec v každé buňce vešel právě na jediný řádek. Je nicméně možné a běžné, aby byl sloupec širší než délka takového řádku.

Výsledné rozmístění šířek sloupců závisí na několika okolnostech, například na délce odstavců ve vybraných buňkách, na počáteční šířce sloupců s vybranými buňkami nebo na tom, zda je možné zvětšit šířku tabulky. Uvažují se také rozměry vodorovných okrajů buněk, okrajů odstavců a odsazení odstavců. Šířka tabulky se nikdy nezmenšuje a zároveň se nemění nevybrané sloupce.

Následující seznam ukazuje, jak jsou šířky sloupců pro vybrané buňky rozmísťovány. Jestliže je výsledkem prvního kroku rozmisťování to, že jsou všechny odstavce na jediném řádku, proces se zastaví, jinak pokračuje druhým krokem. Třetí krok popisuje rozmístění šířek sloupců v případě, pokud není možné přizpůsobit šířky obsahu ve druhém kroku.

1. Šířky sloupců jsou rozmístěny proporcionálně podle nejdelšího odstavce v každé buňce, ale celková šířka sloupců vybraných buněk se nemění.

2. Pokud se některé buňky do celkové šířky výběru nevejdou a tabulku je možné rozšířit (až do šířky stránky), poté se tabulka rozšíří, dokud nejsou šířky přizpůsobeny všem buňkám.

3. Pokud tabulka sahá k okraji stránky a šířky neodpovídají více než jedné vybrané buňce, první buňce, pro kterou šířka neodpovídá, je šířka zvětšena tak, aby odpovídala. Dalším buňkám, pro které šířka neodpovídá, je šířka zvětšena o menší hodnotu, stejnou pro všechny takové buňky.

U tabulek s buňkami obsahujícími převážně krátké odstavce bývá dostatečný krok 1, zatímco krok 3 je zpravidla nutný v případě, že je vybráno mnoho sloupců či řádku nebo že vybrané buňky obsahují dlouhé odstavce.